Jsem zpět! (a jsem to pořád já)

 Ano, je to opravdu tak. Po šesti letech nečinnosti  přišel čas na to, abych se vrátila do starých kolejí. Ne úplně doslovně, protože zde byly momenty, které nechci vzpomínat. Hlavní zlom přišel minulé léto, když jsem se rozhodla přestěhovat do Prahy, kde jsem naprosto nikoho neznala a šla jsem do spolubydlení s dalšími čtyřmi lidmi, které jsem rovněž neznala. Vlastně jsem nevěděla nic ani o lokalitě, kde jsem se rozhodla žít. Ale v tomto ohledu jsem si vybrala velice dobře. Na jednu stranu mám lesík a koně a na opačnou stranu jsem za 15min na Andělu nebo v centru. Budou vás čekat dost zajímavé články. Ať už ten následující s Natálkou, která se 20 kily bojuje v nemocnici (a dnes jsme nahrály perfektní rozhovor), ale rovněž moje hospitalizace a  fakta, která vám naprosto vyrazí dech. Protože to si vážně neumíte představit.

Blog jsem původně chtěla dále vést čiště jen o poruchách příjmu potravy, ale samozřejmě je zde více témat, co vás zajímala. Od recenzí, přes sériové vrahy, příběhy ostatních, recepty apod. Také vám nastíním svůj nový život v Praze, kde jsem snad stačila vystřídat už asi padesát pracovních míst. No, každopádně uvidíme podle statistik, jaká témata vás nejvíce zajímají a vyjdu vám vstříc.

Důvod mé letité nepřítomnosti byla především ta, že se můj zdravotní stav velmi zhoršil a já najednou neměla v hlavě žádnou osnovu a nic, čeho bych se mohla chytit. Nebo v podstatě měla, ale bála jsem jsem reakcí, které mě zničily na střední škole jen díky tomu, že jsem byla jiná než ostatní. Je toho spoustu, co vám mám ještě napsat a určitě se nebudete nudit. A já získám zase náplň do života. A mnohým z vás to pomůže, jak  mi často píšete. A to je pro mě to NEJVÍC! 

Tak se mějte krásně a v průběhu zítřka čekejte velice zajímavý rozhovor s Natálkou trpící těžkou anorexií a velice zlým zdravotním stavem, u níž jsem byla dnes v nemocnici v Bohnicích na návštěvě.